Vylít vaničku i s dítětem.
Changer son cheval borgne contre un aveugle.
|
Koho se neštěstí chopilo, ten i nos utíraje, palec si vymkne.
Il tombe sur le dos et se casse le nez.
|
Chceš-li tajnou věc aneb pravdu vyzvěděti, blázen, dítě, opilý o tom umějí pověděti.
La vérité sort de la bouche des enfants.
|
Každý pták své hnízdo chválí.
A chaque oiseau son nid semble beau.
|
Když mezi husy kámen hodíš, ta křičí, která cítí.
Qui se sent morveux se mouche.
|
Hora porodila myš.
La montagne a accouché d'une souris.
|
Nikdo nemůže dvěma pánům sloužiti.
Il faut être tout un ou tout autre.
|
Dluh — zlý druh.
Est assez riche qui ne doit rien.
|
Mnoho té země, z níž hrncové býti mohou, ale málo té, z níž zlato berou.
Tout bois n'est pas bon à faire flèche.
|
Neplij v studánku, nevíš, kdy z ní zase píti budeš.
Il ne faut jamais dire: Fontaine, je ne boirai pas de ton eau.
|
Lépe státi za svým snopem než za cizím mandelem.
Mieux vaut ta propre morue que le dindon des autres.
|
Co v tichu vzešlo, zdárněji prospívá, hlučný počátek tichý konec mívá.
Pas à pas on va bien loin.
|
Hrnec hrnci káže, oba černí jako saze.
La pelle se moque du fourgon.
|
Čemu kdo z mládí přivykne, to i v stáří k němu lípne.
Ce que Jeannot n'apprend pas, Gros-Jean ne le saura pas.
|
Kdo má koně, snadno k němu sedlo najde.
Aide-toi, le ciel t'aidera.
|
Když jdeš k vlku na hody, měj psa s sebou.
|
Oheň a voda dobří jsou sluhové, ale zlí pánové.
Le feu et l'eau sont bons serviteurs, mais mauvais maîtres.
|
Častá krůpěj i kámen prorazí.
Goutte à goutte l'eau creuse la pierre.
|
Starý kůň k hnoji, ač před tím sloužil k boji.
Quand l'arbre est tombé, chacun court aux branches.
|
Kdo nepracují — těm maso, kdo pracují — těm hnáty.
L'un a battu les buissons, l'autre a pris les oisillons.
|