Zvolte jazyk

  • English (United Kingdom)
  • Français (France)
  • Deutsch (Deutschland)
  • Czech (Čeština)

Kdo seje vítr, sklízí bouři.

Ventum seminabunt et turbinem metent.


Význam a původ

Přísloví "Kdo seje vítr, sklízí bouři" je varováním před důsledky vlastních činů, zejména negativních činů nebo rozhodnutí, které mohou vést k vážným a ničivým následkům. Naznačuje, že pokud se někdo dopustí neuváženého nebo škodlivého jednání, může očekávat, že v budoucnu bude čelit mnohem závažnějším a škodlivějším následkům.

Původ tohoto přísloví lze vystopovat v Bibli, konkrétně v knize Ozeáš ve Starém zákoně. Fráze se objevuje v Ozeáši 8,7 (King James Version):

"Neboť zasévají vítr a sklízejí vichřici; nemá stéblo, poupě nevydá mouku, a pokud se tak stane, cizinci ho pohltí." (Ozeáš 7:7).

V tomto biblickém kontextu je metafora použita k vyjádření myšlenky, že pokud se lidé dopouštějí hříšného nebo nerozumného jednání, zažijí na oplátku mnohem těžší a ničivější následky. V průběhu času bylo toto přísloví upraveno a používáno v různých kontextech, aby vyjadřovalo obecnou zásadu, že důsledky jednání člověka mohou být významnější a dalekosáhlejší, než původně předpokládal.