Slovník přísloví

Dlouho předtím, než se začalo používat písmo a knihy, byla přísloví hlavním prostředkem předávání poučení. V moderní době není tolik potřeba uplatňovat tato stará rčení jako prostředek vzdělávání lidí, ale právem jsou považována za "Texty běžného života". Hrabě Russell velmi výstižně popsal přísloví jako "moudrost mnohých a vtip jednoho". Přísloví si ceníme především jako morálních maxim, které učí nějakému praktickému ponaučení vyjádřenému ve stručných, jadrných větách, které se bez námahy zafixují v paměti a uchovávají se, aniž by byly zatěžující.

Z předmluvy k "Dictionary of English Proverbs and Proverbial Phrases" [1880]

Přísloví v angličtině tvoří z velké části základ této sbírky. Jsou uspořádána podle svého významu a příbuznosti a pod každým z nich jsou seskupeny překlady jejich hlavních ekvivalentů v jiných jazycích. Tímto způsobem jsou vytvořeny přirozené rodiny přísloví, jejichž jednotlivé členy získávají na významu tím, že se vzájemně odrážejí. Zároveň se čtenáři otevírá zdroj živého zájmu, neboť může pozorovat rozmanité rozdíly ve formě, kterou na sebe bere stejná myšlenka vyjádřená v různých dobách a mnoha jazycích, sledovat jednotu v rozmanitosti, která prostupuje nejstaršími a nejuniverzálnějšími památkami názorů a pocitů lidstva, a ověřit si pravdivost známého výroku lorda Bacona, že "Genialita, vtip a duch národa se poznají podle přísloví".

Přísloví, která se dotýkají tak širokého spektra lidských problémů, jsou nutně spojena s psanou literaturou. Někdy je jimi tvořena, mnohem častěji jsou do její struktury vetkána. V mnoha případech se od nich odvíjejí osobní anekdoty a nezřídka se objevují v národních dějinách nebo pomáhají uchovávat paměť na události, způsoby, zvyky a myšlenky, z nichž některé nezanechaly téměř žádné jiné doklady o své existenci.

Z předmluvy k "Proverbs of All Nations, Compared, Explained" [1859]

U většiny jazyků je k dispozici také zvuková podoba pro možnost poslechu a případně i pro porovnání s jinými jazyky.