Časy se mění a my se měníme v nich.
Význam a původ
Přísloví "Časy se mění a my se měníme s nimi" (latinsky "Tempora mutantur, et nos mutamur in illis") zdůrazňuje myšlenku, že změna je přirozenou a nevyhnutelnou součástí života a že musíme být ochotni přizpůsobit se a vyvíjet se spolu s měnící se dobou. Slouží jako připomínka, že bychom měli být otevřeni novým zkušenostem, růstu a proměně, když procházíme různými etapami života.
Původ tohoto přísloví lze vystopovat až k římskému básníkovi Ovidiovi, který podobnou větu zařadil do svého díla "Metamorfózy" v 1. století našeho letopočtu. Myšlenka vyjádřená v tomto přísloví zůstala aktuální po celou dobu historie a je stále silnou připomínkou neustále se měnící povahy života.
Přísloví na podobné téma
- Není každý den posvícení.
- Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
- Čas jsou peníze.
- Čas běží jako voda.
- Co se stalo, stalo se.
- Všechno chce svůj čas.
- Kdeže loňské sněhy jsou.
- Kuj železo, dokud je žhavé.
- Po bitvě každý generál.
- Přijít s křížkem po funuse.
- Každá věc má svůj čas.
- Čas je nejlepší lékař.
- Ožeň syna, kdy chceš, a vdej dceru, kdy můžeš.
- Po bouři bývá jasno a po jasnu mračno.
- Lépe pozdě nežli nikdy.
- Pozdě závory dělati, když koně vyvedli.
- Nechť tě netrápí, co se nevrátí.
- Žeň bývá jednou za rok.
- Co prudce běží, skoro dobíhá.
- Co platna tučná topinka, ano zubů není.
- Kněz dvakrát nekáže.